D-Yogi® Fly z pohledu fyzioterapeuta - úvod

SVALOVÉ DYSBALANCE, HYPERMOBILITA, HLUBOKÝ STABILIZAČNÍ SYSTÉM

Co to je svalová balance, ideální stav? O svalové balanci můžeme mluvit tehdy, pokud svaly pracují ve správné fyziologické funkci, tedy pokud jsou posturální a pohybové úkoly prováděny dobře, koordinovaným způsobem a jsou ekonomicky nenáročné. To znamená, že kompenzační a adaptační schopnosti pasivních (kloubních struktur, měkkých tkání) a aktivních (nervová regulace, svalové struktury) prvků pohybového aparátu nebyly přetíženy. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, můžeme se bavit o svalové dysbalanci. Ta je příkladem funkční patologie, nerovnováhy, mezi protilehlými svalovými skupinami ve smyslu zkrácení jedné a oslabení druhé. Narušením fyziologické rovnováhy se vytvoří typická dysbalance, vyúsťující ve změnu hybných stereotypů a nakonec i ve změnu statických poměrů (ve stoji, chůzi, pracovních činnostech). Nejzávažnější změnou, kterou je nutné vyřešit na prvním místě při dysbalanci je svalové zkrácení. To způsobuje odchylku v držení těla a omezený rozsah pohybu v kloubech, dále změnu statických i dynamických poměrů v kloubu.

Teorie vzniku svalových dysbalancí

Proč svalové dysbalance vznikají? Existuje několik směrů zabývajících se svalovými dysbalancemi. Každý má svá paradigma založená na určitém základu. Teorie vzniku svalové dysbalance dle průkopníka, prof. Jandy, spočívá v narušení vztahu mezi svaly s tendencí ke zkrácení a svaly s tendencí k oslabení. Dle jeho poznatků není důležitý okamžitý stav jednoho svalu nebo skupiny, ale skutečnost, zda je narušena rovnováha svalů, které působí na segment, především na páteř. Janda systematicky uspořádal dysbalanční predispozice a pospal horní, dolní zkřížený syndrom a syndrom vrstvový.

Současný pohled na dysbalance pojednává o dvou svalových systémech s protikladnými vlastnostmi. Klíčovou vlastností svalu je jeho antigravitační funkce. Rozděluje svaly na svaly tonické a fázické.

Vznik svalových dysbalancí

Svalové dysbalance se mohou vyskytnou v menší či větší míře u většiny populace. Důležité je včasné odhalení a odstranění, než se z problému akutního, funkčního, stane problém chronický, jehož náprava trvá déle a je komplikovanější. Existuje spousta příčin, které se podílejí na rozvoji dysbalancí. Určitě lze uvést dnešní uspěchanou dobu a životní styl. Nedostatečné zatížení, pohybová chudost, akutní přetížení nebo chronické přetěžování svalů. Chůze v nevhodná obuvi na nevhodném povrchu. Sed na špatné židli s nevhodnou ergonomií práce či asymetrické zatěžování pohybového aparátu např. při sportu bez adekvátní kompenzace. Často opomíjeným, ale velmi důležitým faktorem je psychika - negativní emoce, napětí, nesoustředěnost. Důležitou roli zde hraje i fakt, že je naše tělo složeno z různých druhů svalů, které jsou vytvořeny tak, aby plnily co nejlépe a ekonomicky nenáročně svou funkci.

Tonické svaly zajišťují statickou, polohovou funkci a pomalý pohyb. Udržují posturu již u novorozence. Jejich primárním úkolem je stabilizace kloubu a aproximace kloubních ploch. Jedná se o hlouběji uložené jednokloubé svaly s dlouhodobější výdrží a rychlejší regenerací. Nejlépe se aktivují v uzavřených kinematických řetězcích. Tonické svaly mají tendenci zkracovat se a vytvářet až kontraktury. V posturální funkci jsou vývojově starší.

Fázické svaly jsou svaly pohybové, aktivují se již při zvedání hlavy dítěte pro vizuální orientaci. Jsou uloženy povrchověji, jedná se o svaly dvoukloubé, umožňující vyvinout vyšší sílu - ovšem po kratší dobu a déle regenerují. Nejlépe se aktivují v otevřených kinematických řetězcích. Fázické svaly mají tendenci k ochabnutí až hypotonu. V posturální funkci jsou vývojově mladší.

Následky svalových dysbalancí

Nefyziologické zatížení jednotlivých kloubů, vznik kloubních blokád, přetížení svalů, vazů a šlach, vadné držení těla. Rozvoj degenerativních změn. Pohyb se stává neekonomický, nekoordinovaný. Dysbalance vyvolá bolesti pohybového aparátu a nástup rychlejší únavy. Zvyšuje se riziko přetížení a poškození organismu úrazem.

Autor textu: Mgr. Lukáš Klapák, PIYO

Příští díl: Horní zkřížený syndrom a vhodné a nevhodné pozice při HZS v D-Yogi® Fly